Stránka 1 z 1

ŽIJEM ČI NEŽIJEM

Napsal: 11 dub 2018, 19:51
od Larsen
Jak se žije parkinsonikům v česku ? Ale i jinde ? Nevím o žádném slušném slovu, jak to vyjádřit.
8mi" tisícovek kolem nás přibývá a možnosti kam se vydat ubývá.
A to že se scházíme nám pomáhá, aspoň v tom že zjistíme, že jsme na tom relativně dobře, protože jiní jsou na tom ještě hůře.
Při obdržení pozvánky na společenskou akci, vás poleje pot nejistoty sebevědomí. Jak vás asi přijmou ?
Upadnete uprostřed sálu všem pro smích? Někteří dřívější známí se vám vyhýbají, jako by parkin" byl infekční choroba.
Mám tam jít? Nemám ? Šrotuje v hlavě. Mezi zdravé ? Ale co tam budete dělat ?
Musíte do sebe prát prášky po intervalech, tak nějaké bužírování nepřichází v úvahu. Tancovat v rytmu Parkinsona-zase trapas. Pít alkohol, aby přítomní viděli, jak vypadá surový" parkinsonik ?, v plné polní !
Dám si další dávku dopaminu, abych mohl přežít"! další dvě hodiny.
Nebo se na to vykašlu a bude mě dobře u TV a další den bude za náma. Naděje, že potkáte někoho, kdo vám trable ulehčí- se ztrácí někde v nedohlednu. A co dál....? No přece další prášek !

trochu jsem se zamyslel hm
Larsen

Re: ŽIJEM ČI NEŽIJEM

Napsal: 12 dub 2018, 08:20
od zita
... a přitom by se tak chtělo žít!

Řešením jsou společná setkání parkinsoniků, kde nemusíme nikomu nic vysvětlovat.
Přiznáním lázní každé dva roky se parkinsonici vydali cestovat do lázní, a protože v jednom roce lze využít jen 21 dnů dotovaných, či lázeňských, nejezdí už na rekondiční pobyty.
Na lázně vyčerpali oněch 21 dnů, museli by tedy jet za plnou cenu a to se při výši běžného důchodu zdá nad poměry.
Získat dotaci od MZČR na konání rekondičních pobytů obnáší složitou administrativu s výpočty, zdůvodnění a prohlášení...
Je třeba vytvořit a dodržet lékařským garantem potvrzený odborný program. Pobyty je potřeba reálně zorganizovat, a pak provést konečné vyúčtování. Pokud se nepřihlásí dostatečný počet pacientů, na které je možné čerpat dotaci, převáží cena odborného programu plánovaný rozpočet a výsledek je v mínusu.
Už vloni jsme vraceli nevyčerpanou plánovanou dotaci z důvodu nenaplněnosti počtu účastníků, letos jsme zrušili dva pobyty z pěti ze stejného důvodu za situace, kdy už nám na ně byla přislíbena dotace.
Výhody kratších společných rekondičních pobytů se projeví asi až po několika letech, bude ale velmi obtížné křísit žádání o dotace na ně.